http://www.youtube.com/watch?v=srPSqaZaqPs

http://www.youtube.com/watch?v=3DtyXaP9Et8

MIAMI BASS

Hip hop na Jihu dlouho existoval jen ve formě mixtapes, velké nahrávací společnosti jižanské rappery ignorovaly, a scéna se tak rozvíjela zcela divokým a nepředvídatelným směrem. Když v roce 1987 dosáhli 2 Live Crew na číslo jedna rapového žebříčku Billboardu s extrémně nezbednou vyzývavou a hanebnou předělávkou Do Wah Diddy Manfreda Manna, byl to pro většinu hiphopových fanoušků pořádný šok. Text o holce, která provozuje orální sex za trochu kokainu, mohl pobouřit neviňátka nebo puritány (rádiová verze je samozřejmě krotce zředěná), ještě šílenější muselo být setkání s typickým zvukem prvního skutečně revolučního jižanského stylu Miami bass, jehož byli 2 Live Crew představitelé. Patřil k ní extrémně blbinkající syrový zvuk, ve kterém se potkává fascinace electro horečkou odstartovanou Bambaatovou Planet Rock (1982) a obřími jamajskými sound systemy, jejichž basové reprobedny měly sílu hýbat vnitřnostmi otrlých lotrů. (Karibská konexe v hip hopu je pro Miami oblehlou s Kubánskými utečenci ještě důležitější než pro New York.) Opulentní a hlasitý zvuk Miami bass odrážel rostoucí sebevědomí Afro– a Latinoameričanů.

2 Live Crew v čele s chytrým podnikavcem Luke Skyywalkerem způsobili na konci osmdesátých let celonárodní poprask spojený s morální panikou. Publicita kolem textů skladeb jako Jsem tak nadrženej (Me So Horny) nebo Chceme sondu pro nějakou kundu (We Want Some Pussy) jim dopomohla prodat album Nasty As They Wanna Be v nákladu dvou miliónů kusů, a to i přesto, že bylo v několika amerických státech přísně zakázané. Zatímco 2 Live Crew museli čelit atakům konzervativců, vyvinula se subkultura kolem Miami bass do své nejznámější podoby jako náboj ženství náboženství extremisticky neodbytné basové linky syntezátoru TR-808, jež nejlépe zní ve vytuněném přehrávači auta (viz odkaz http://www.youtube.com/watch?v=EBLDIAh7-5c). Přelepky jako „Bacha, extrémně nízké basové frekvence. Může poškodit vaše reproduktory.“ zdobící album Bass Computer (1991) od Techmastera P.E.B. byly samozřejmě tajným kódem pro vyznavače stylu, který na začátku devadesátých let začal mít více společného s detroitským techno– nátěrem než s ilustrací v hip hopu. (V polovině devadesátek Miami bass ovlivnil vznik frenetického detroitského klubového stylu ghettotech.) Popová podoba, tzv. bass music se dočkala hitparádového úspěchu v roce 1993, kdy atlantská uřvaná dvojice Tag Team dostala na dvojku hlavního singlového žebříčku Hot 100 svoji skladbu Whoom! (There It Is). (Jedním dechem je třeba dodat, že to byla vcelku nechutná kopírka Whoot, There It Is! od floridského projektu floutků 95 South.

Tolik o Miami bass píše její znalec Karel Veselý, já kromě 2 Live Crew pochvaluji MC A.D.E., DJ Debonaire a Maggotron, Dynamix II, MC Shy D. a další veselé formy jako Vanilla Ice... drop it since bombs must be dropped in musical waves... next wave... příští vlna... valící a šplouchající...